Výstavba baterie Kvalvik začala v roce 1943 a do konce války se ji nepodařilo dokončit. Její úlohou bylo zabránit a znemožnit, vplutí nepřátelských lodí do fjordu Omsundet, nedaleko norského města Kristiansund. Místo výstavby bylo vybráno pro svůj výborný rozhled po okolí. Uvádí se, že v listopadu roku 1944, zde bylo umístěno 100 mužů.
Hlavní výzbroj baterie Kvalvik:
4 x 120 mm belgické děla, typu K370(b)
2 x 4,5 cm protitankové děla (Pak)
2 x 20 mm protiletadlové děla (Flak)
V začátcích výstavby baterie, zde byli také nasazení ruští váleční zajatci, kteří byli ubytování v zajateckém táboře, v barácích z překližek, těsně za hranici prostoru baterie. Veškeré vybavení pro pevnost/baterii se přiváženo po moři a na základě této skutečnosti, bylo postaveno několik menších přístavišť/nábřeží, různě po obvodu prostoru baterie.
Pro zvýšení ochrany baterie, byl ještě veškerý prostor kolem obklopen ostnatým drátem a minovými poli. Po osvobození byla baterie vyřazena z provozu a veškeré vybavení, bylo odsud odvezeno.
Dnes se v prostoru baterie nachází vojenské museum v přírodě, je velice pěkně udržované, hodně navštěvované, Norové zde chodí na výlety, grilovat, případně chytat ryby.
Baterie je dobře přístupna autem, těsně před závorou do areálu je malinké vyasfaltované parkoviště, vstup, ani parkoviště se zde neplatí. Po té nás čeká asi 4-5 km prohlídka samotné baterie. Po cestě mineme oblast minového pole, zbytky základu baráků pro posádku a než dojdeme ke křižovatce cest, můžeme si povšimnout jednoho z několika podzemních skladu munice, který je vyrubaný ve skále a má dva vchody, v době mé návštěvy byl uzavřen.
Na křižovatce cest je vystaveno 12 cm dělo K370(b), které se zde mělo v době války na točnicích nacházet, dále je zde miniponorka, dvě podmořské miny a německé torpéda. Cesta se rozdvojuje doprava nebo doleva.
Pokud se vydáme doprava, dojdeme buď ke dvěma točnicím pro děla K370(b), u kterých se nachází dva betonové objekty, typu R621, pro obsluhu děl a jeden objekt typu R607, na munici. Další cestička je stylově vyrubaná ve skále a dovede nás k dalšímu podzemnímu muničnímu skladu, který je volně přístupný, se dvěma vstupy a k podzemním kasárnám, které jsou propojené schody s velitelským stanovištěm, typu R636 SK, jež se nachází nahoře na skále. Samotné velitelské stanoviště, má také ještě jeden samostatný vstup, chráněný střílnou. Velitelské stanoviště se klasicky skládá z prostoru pro dálkoměr, operační místnosti, spojovací místnosti a pozorovatelny na stropnici, kterou ještě jistil nedaleký Tobruk.
Když se vydáme po cestě doleva, od vystavené techniky, tak můžeme dojít do prostoru jednoho z přístavišť/nábřeží, kterým se tato baterie zásobovala. Kousek vedle přístaviště je vystavený velký světlomet.
Další cestička nás zavede ke zbývajícím 2 točnicím, pro děla K370(b). Nedaleko nich se také nacházejí dva objekty, typu R621 pro obsluhu a jeden typu R607, na munici. Mezi těmito dvěma točnicemi, je vystaveno 15 cm dělo, typu SKL/45, ve velmi dobrém stavu. Obranu blízkého okolí těchto objektů také zajišťovalo několik Tobruků.
V době války měla být tato baterie vybavená dvěma světlomety, jedním o průměru 600 mm a druhým o průměru 1500 mm. Obvykle byly situovány poblíž vody a byly napájeny vlastními generátory.
Po další cestičce, která pokračuje kolem stanoviště pro Flak, se dostaneme zpět k parkovišti.
Použité podklady:
-informační tabule v areálu baterie
-spec. poděkování O. Filip, 2014
-vlastní průzkum, červenec 2014
