Kdysi mi napsal pan Jiří S. podrobnosti a upřesňující informace o Protiletadlovém raketovém pluku v Ostravě VÚ 4443, kde sloužil v letech 1989-90. Cílem tohoto článku je to nějak sjednotit, z několika části, které se dříve nacházely na webu, ať je to nějak komplet. Článek byl vydaný v roce 2021 a nemá za úkol hodnotit, zkoumat, kdo pod koho spadal, kdo komu velel apod. Jsou tam možná chyby, co kde bylo, vím o tom. Je to psáno pro normálního čtenáře, který třeba o téhle problematice nemá ani tušení, jako jsem ji neměl tehdy já, když jsem se kolem toho začal motat.
Očíslování a umístění oddílů:
1. Služovice (krycí jméno VÚ Oldřišov)
Umístění v terénu:
2. Leskovec-Březová (dnes minipivovar)
Nachází se nedaleko obce Leskovec, v době návštěvy skrytý v nenápadném lese. V době návštěvy, kolem roku 2007, se jednalo o soukromý majetek, vstup byl uzavřen a člověk se mohl pohybovat nanejvýše po okolním lese a sbírat houby. V okolí se tehdy daly nalézt i tak zajímavé věci. Například opuštěný strážní domek s maskáčovým krytím, dále nějakou trafostanici a celkem dobře zachovalý systém několika plotů, proti vstupu.
Umístění v terénu:
Několik fotografii uvnitř raketové základny nafocené RS, při před pár lety, kdy se měl možnost podívat oficiálně dovnitř:
Několik mých fotek z cca roku 2007-10:
3. Hukovice-Bartošovice (z Hukovic přes pole, k lesu)
Dle informací na netu zde byl 3. protiletadlový raketový oddíl a výzbroj tvořily SA-75M Dvina a S-75M Volchov. Aktuálně, by asi mělo jít o soukromé paintballové hřiště.
Umistění v terénu:
4. Frýdek (Pánské pole)
Další a volně dostupnou raketovou základnu, která měla bránit protivzdušnou obranu Ostravy, se nachází ve Frýdku-Místku (dále jen F-M). Klasicky, v nenápadném lese u rychlostní komunikace na Č. Těšín. Obsluhovat ji měl 3. protiletadlový raketový oddíl F-M. Součástí raketové základny byl i nedaleký Technický oddíl (když se jede směrem na Kozlovice z F-M). Nyní slouží objekt kasáren pro firmu, zabývající se likvidací odpadu pro město Frýdek-Místek.
V době první návštěvy byly celkem dosti rozebrané ploty, které tento prostor chránily a celá raketová základna je z více jak 90% zbourána a přebudovaná na airsoftové, či paintballové hřiště, spíše toho, co se týká úkrytu pro hráče. Dále v raketové základně najdeme několik zachovalých ženijních úkrytů, typu ÚŽ a úkryty pro obsluhu odpalovacích zařízení. Zajímavé bylo zjistit, že jsme tam asi nebyli sami, kdosi tam pálil vykopané kabely nebo sekal dřevo, naštěstí jsme o sobě nevěděli. Z toho, co z raketové základny zbylo můžete vidět na fotkách, je to focené někdy v roce 2007.
Po více jak 7 letech jsem tuto základnu opět navštívil s kolegou Patrikem, v domnění, co je nového s lepším foťákem. V podstatě se tam toho tak moc nezměnilo. Jen jeden z úkrytu na odpališti raket je obydlen, je tam přistavené auto a nasekané dřevo. Během prohlídky jsme prošli celou základnu a všechny odpaliště raket. Na níže publikovaných fotkách je možnost srovnání.
Nedávno mne kontaktoval pan ZV a popsal mi několik fotek, kde co bylo a jak to tam fungovalo, v době když tam sloužil.
Před pár dny se mi ozval pan FB a taktéž se mnou podělil o vzpomínky, z doby minulé, když zde sloužil. Poprosil jsem ho o publikaci pro web a on souhlasil. „Na základně Frýdek-Místek jsem byl v letech 1961-62. Ještě tam PTP dodělávali nějaké nedodělky. Montáž a naladění komplexu prováděla sovětská armáda. Každý den tam dojížděl s touto posádkou autobus se zakrytými okny. Důstojníci se s obyčejnými vojáky nemazlili.
My jsme na tuto základnu přijeli z Liptovského Hrádku. Na bývalém letišti v hangáru byla tato úžasná technika, kde nás zaučovali lampové v hodnostech major, podplukovník.
V objektu „C“ v té době nebyly žádné ÚŽ, pouze domek strážnice a spisovny s dokumentací a vysílací středisko. Plotů bylo pět.
Byl jsem u radiotechnické baterie. Život byl docela dobrý. Na pokoji jsme měli televizi, magnetofon a i sud s pivem. V roce 1961 byla berlínská krize, takže naši mazáci tam nějaký čas zůstali, spali pod stany. Nás zase o rok později pozdrželi o jeden měsíc, byla krize kubánská. V roce 1962 jsme jeli na střelnici v SSSR.“
Umístění v terénu:
Několik fotek z let 2007 a 2015:
5. Místek (technický oddíl kousek od přehrady Olešná)
Umístění v terénu:
6. Karviná – školicí středisko (kdysi palebný oddíl, po výstavbě mezistátního vedení VVN 400kV nefunkční a proto přeorganizován na poddůstojnickou školu PVOS).
Se nachází se v okrajové části Karviné-Ráj, u samotných polských hranic. Je krásně schované v lese. Kolem Ostravy se nachází/nacházelo podobných cca 6 takových raketových stanovišť, které se dají na internetu dohledat. Podle nalezené zničené cedule před vchodem, usuzuji, že zde naposledy sídlil Vojenský útvar 4443. Byl jsem tam poprvé a naposled v roce 2007.
V době mé návštěvy, cca rok 2007 byla raketová základna, již nějakou dobu opuštěna a celkem dosti zarostlá. Dalo se do ní volně dostat, přes neexistující části plotu. To podstatné však pro laika zůstalo, aby si udělal obrázek, jak to kdysi fungovalo. Areál VÚ, by se dal rozdělit na dvě části. Vpředu od příjezdové brány se nacházely kasárenské baráky a vzadu za nimi samotné raketové odpaliště, včetně zázemí. Celý prostor, kde se nacházely odpalovací stanoviště, byl zajištěný řadou různých druhů plotu. Napočítal jsem myslím 4, bohužel je to už několik let.
Nedávno jsem dostal informací k doplnění, že se tady nikdy nejednalo o bojový útvar, nýbrž o školící středisko PVOS (Protivzdušné obrany státu) pro raketové systémy SA-75 Dvina a později S-75M Volchov a že šlo o poddůstojnickou školu, kde po absolvování, byli lidé rozesílání na různé VÚ. Podřízení útvaru a rozsah školení/výcviku se v průběhu let několikrát měnil.
Opět nedávno, mi napsal tentokrát pan ML, který tam byl na vojně v březnu 1981, jak to tam vypadalo a fungovalo: „Za mě tam byly jen okopy (palebné postavení pro odpal raket) a vybetonovaný byl jen nájezd, kde byly zaparkované vozy AV a UV. Tomuto prostoru se říkalo ,,céčko“, v ,,béčku“ byly dvě roty, ČTZ, jídelna – která procházela rekonstrukcí, autopark a učebny. Na těch byly ty samé přístroje jako v kabinách. Jinak před kasárnami bylo hřiště a výcvikové pracoviště pro chemické vojko, prostě kamufláž.“
Umístění v terénu:
Několik fotek z mé návštěvy z roku 2007:
Ze vzpomínek Jiřího S.: V době mé služby palebné oddíly 1- 4 vyzbrojeny komplexy S 65M Dvina, v době kdy jsem byl v Karviné na manévrech v roce 1995 již dostali z brigády Pezinok novější S75M3 Volchov a měli 3 tyto komplexy, všechny v Karviné.
Ostravský pluk spadal zařazením pod 2. divizi PVOS se sídlem v Pezinoku. Pezinok byl zároveň smíšená brigáda 10 oddílů – polovina s S75M3 Volchov a polovina s S125 Něva.
Co se týče lokace Stará Ves nad Ondřejnicí (kód Bazén), tak se jednalo o Spojené velitelství stíhacího letectva a protivzdušné obrany. V podstatě velký podzemní velitelský bunkr s venkovními radary (přehledový a výškoměr), na kopci, odkud kromě bojové činnosti šlo řídit letecký provoz jako záloha civilního ŘLP. Odtud operační důstojník řídil 24 hodin bojové oddíly (2 ze 4 byly vždy v pohotovosti č. 2 hotovostního systému PVOS). V tu dobu jsme byli schopni do dvou minut od vyhlášení stupně č. 1 vypálit rakety.
V roce 1990 již bylo od tohoto upuštěno a vojáci nemuseli být vždy měsíc zavření v objektu C…
Umístění v terénu (Stará Ves nad Ondřejnicí):
V době mé služby byl velitelem 1. palebného oddílu velmi svérázný a nezapomenutelný pplk. Ing. Bohdan Kurák (zvaný Johny), který po rozdělení republiky odešel sloužit na Slovensko a záhy skončil v civilu. Po roce 1990 bylo zřejmě rozhodnuto, že Ostrava musí být zničena…
Nakonec si dovolím, vložit několik fotografii rakety, která se nachází u střelnice Skalka, v Ostravě. V Ostravě byla ještě jedna, v areálu jisté firmy na pyrotechniku, jak se jelo směrem na Shopping Park. Avšak firma zmizela a s ní i raketa, kde jsem nepátral.
Několik poznámek:
– související problematika http://www.fortifikace.net/pov_pvos_77_plrb_ostrava.html
– řada fotek byla nafocena 2007-15, kdy bylo vše dostupné a dnes to může být jinak, články jsou popisky v době svého vzniku
– u několika fotek byly dříve popisky čtenářů, kteří tam sloužili. Bohužel vymazáním webu došlo k jejich odstranění, kdy to nejsem dát zpětně do pořádku.
Poděkování všem, kteří se kdy podělili o informace a vzpomínky.