V tomto článku bych rád upozornil a seznámil čtenáře s méně známými detaily a jednou stavebně zajímavou lokalitou, která je spojená s bombardováním Ostravy, lokalitou Vítkovických železáren, v srpnu a listopadu 1944 a o věcech, které se v médích nikdy moc neprobíraly. Tento článek nemá za úkol zkoumat, hodnotit a detailně psát o tomto bombardování, ani o protiletecké obraně města a jednotlivých částech Ostravy.
Krátce z historie, části jsou vyňaty ze zprávy, která vznikla v roce 1947:
K prvnímu bombardování došlo dne 29. 8. 1944 v době od 10.45 do 11.15 dopoledne americkými a anglickým letectvem. Celkem bylo shozeno cca 241 bomb, od 200-500 kg, z výšky cca 4 000m. bezprostřední následek bombardování byl: 3 vysoké pece v klidu, ocelárny a válcovny mohly dosáhnout jen 30% své produkce, ostatní závody vzhledem k nedostatku proudu, plynu a vody pracovaly na 1/3 své kapacity. Výkonnost a morálka dělnictva silně poklesla, doprava zaměstnanců byla nepravidelná. Také mezi ostatními zaměstnanci nastalo značné vzrušení, které se projevilo velkým poklesem výkonnosti a neochotou se zúčastňovat se odklízecích prací, zaměstnanci se stavěli skepticky ke všem nařízením a zařízení WLS (Protivzdušná obrana továren).
Němci v záznamech pro „Rüstungskommando“ v Praze doslova píši: „Chování zaměstnanců v den náletů bez zvláštních následků. V následujících dnech velká část zaměstnanců znervózněla a byla vystrašena, snad také následkem nepřátelské propagandy a nenastoupila k prací v závodech. Následkem velkých ztrát na životech v protileteckých krytech odepřelo osazenstvo, se do těchto krytů schovávati a utíkalo z velké části ze závodů ven, kde hledalo úkryt. Dne 30. 8. 1944 dopoledne utekla část osazenstva ze závodu, aniž by bylo hlášeno letecké nebezpečí“.
K druhému bombardování došlo opět spojeneckým letectvem americkým a anglickým dne 17.11. 1944 mezi 13-14 hod. odpolední. Při tomto bombardovaní byly shozeny ve velkém množství časované bomby, které vybuchovaly až do večerních hodin. Tímto bombardováním byly postiženy hlavně koksovna Karolina, Ostravské chemické závody a ředitelství Vítkovických kamenouhelných dolů. Následek tohoto bombardování byl, že výroba koksu byla po dobu 3 dnů snížena o 80% pro poruchu na lanovce, v následujících dnech byla zvýšena na 100% Závody Vítkovických železáren nebyly postiženy až na škody na střechách a oknech následkem tlaku vzduchu. Při obou těchto náletech byly shazovány letáky a noviny.
Od této doby ustaly letecké nálety spojeneckého letectva amerického a anglického, neboť se přiblížila východní fronta až ke Krakovu. V této době byly letecké poplachy hlášeny jen tehdy, když americké a anglické letectvo bombardovalo v Rakousku a Maďarsku průmyslové závody, dopravní střediska atd.
Dělnictva, které bylo vyřazeno z práce následkem zastavení provozu nebo omezení práce v provozu, bylo používáno většinou na odklizovací práce po bombardování, při přacích na zdokonalovaní krytů pro osazenstvo a při jiných podobných pracích. Po bombardování dne 29. 8. 1944 byla vydaná řada nařízení, která si vynutila situace vzniklá bombardováním. Hlavně pak velký počet mrtvých v dosavadních krytech. Proto bylo přikročeno urychleně ke stavbě dokonalých krytů, a to v haldě v Hrabůvce, u Vysokých pecí a k stavbě povrchových krytů se silnými stěnami ze železobetonu (typ Sazgitter) v nové ocelárně a závodní dráze. V závodech pak byly odstraňovány všechny dřevěné podlahy a hořlaviny (hlavně oleje) byly uskladňovány daleko od objektů. Závodní protiletecká služba ve všech svých složkách úplně selhala, neboť při hlášení náletů všichni úprkem opouštěli závody a utíkali ven, bez rozdílů zda byli v protiletecké službě či nikoliv. Při bombardování 29. 8. 1944 vznikl v kalírně staré ocelárny oheň tím, že byla zasažena kalicí olejová káď, která se vzňala. Rovněž se vzňal na mnoha místech plyn unikající z poškozeného potrubí.
Počet mrtvých při těchto náletech v závodech byl tento: 29. 8. 1944 – 108 mrtvých, 17.11.1944 – 1 mrtvý. K dané problematice se dochovalo asi 48 fotografii a mapa zásahu, ze dne 29. 8. 1944.
Od 20. 2. 1945 následně bombardovaly železárny Rusové, kde byly samozřejmě další ztráty na lidských životech…
Na webu www.hrabova.info se autor textu zmiňuje, že při tomto náletu byly zasaženy tři plně obsazené kryty, kdy jeden z nich byl v blízkosti rourovny na ulici Pohraniční. V minulosti, kdy jsem měl čas několikrát navštívit archív VHHT a kdy jsem se zajímal o problematiku účasti, výroby prvků a zařízení pro československé opevnění, jsem mimo to narazil na mapy zásahů a poloh protileteckých krytů, právě kolem ulice Pohraniční a křížení s dnešní ulicí Výstavní, v Ostravě, kterým se chci v tomto článku krátce věnovat.
Zajímavosti této lokality ze stavebního hlediska je to, že těch krytů v této oblasti mělo stát několik, hned vedle sebe (na plánu je počet 7), o celkové kapacitě asi 1800 osob. Na plánech se u několika těchto krytů vyskytuje „odfajfknutí“, že zde opravdu byly a je také zajímavé, že výkres/mapka je s datací 24. 9. 1943. Je to celkem logické, jelikož se v dané lokalitě nacházelo dříve několik domů a kryty byly hned vedle. Který kryt dostal přímý zásah a kde se přesněji nacházel, je na další zkoumání. Dále když jsem se této problematice věnoval a dával nějaké materiály k napsání tohoto článku, zkoumal staré letecké mapy, jsem narazil asi na další viditelný kryt (cikcakovitého tvaru), který je na přiložených mapách a v dalších letech se tam již nevyskytuje.
Samozřejmě, že jsem byl zvědav, jak to v dané lokalitě vypadá dneska, jestli se tam něco nedochovalo, jelikož bydlím kousek a často tím směrem jezdím, ale nikdy jsem se tam nezastavil. Po válce byla totiž ulice Pohraniční, dle srovnání starých a nových map, přeťata továrními halami a bylo zbořeno hodně domů, které se nacházely v bezprostředním okolí, včetně výše zmiňovaných několika krytů. Dnes se v daném prostoru, kde byly kryty situovány, nachází parkoviště, které slouží pro potřeby nedaleké Rourovny. Dále v lokalitě, kde kdysi stálo hodně domů, je dnes menší parčík, stromy a řada terénních nerovností. Při troše fantasie, když zde stojíte, stromy ukazují již neexistující polohy ulic a domů.
Současnost, zima 2021:
Použité podklady:
– mapy.cz
– archív VHHT
– historické letecké snímky Geoportál ČUZK
– hrabova.info
– stav 2021