Původní text pro bulletin Krásná Ostrava, který vyšel před léty v tištěné verzi a který se většinou ve finále upravuje editorem.
V poslední čísle jsme se krátce dotkli problematiky větších pozorovatelen na území města. Podle tvaru a stavební konstrukce se dá vyvodit, že většina pochází asi z doby 2. světové války, mohli však být i postaveny a využívané později, v rámci civilní obrany. Určuje se to jednoznačně docela těžko, za předpokladu, že se tato problematika dosti prolíná. Obecně se dá říci, že každá větší pozorovatelna, oproti typizovaným Einmannům, je v něčem unikátní (bavíme-li se o Ostravě), pokud není jasně daná konstrukce a použita i jinde, kdy němečtí okupanti, měli na vše typizaci, například tu, kterou nalezneme u mnoha bunkru Atlantického valu, který se táhne, podél pobřeží, od severního Norska po jih Francie. Při dokumentaci v terénu jsem došel k přesvědčení, že pozorovatelny z doby 2. světové války mají obvykle kuželovitou stříšku, která se v různých modifikacích vyskytuje, nejen na našem území. Kuželovitý tvar mohl sloužit k rozprostření výbuchu shora a následné tlakové vlny nebo k odhození a změně směru dopadu bomby, ale je to jen má domněnka. Němci za války zkoušeli nedaleko Ostravy, na pevnosti Smolkov, také různé pokusy s nataženou sítí/pletivem nad bunkry čsl. předválečného opevnění, co to udělá, když na ně nebo v blízkosti dopadne bomba.
V Ostravě nalezneme celou řadu větších pozorovatelen či úkrytu, které se obvykle nacházejí, stejně jako Einmanny, v průmyslově a strategicky důležitých místech, u vlakových tratí nebo nádraží, případně na haldách. Stavebně jsou v hojné míře dělané z betonu, vyskytuji se však i varianty z cihel. V následujících řádcích, kde několik nalezených staveb popisuji, se dají zařadit zhruba do rozmezí let 1939 až 1949, mohu se však i mýlit, jelikož prostě nevím.
V souvislosti s kuželovitým tvarem střechy, bych rád ještě upozornil na zajímavou a docela dost vysokou kruhovitou stavbu, odhadem výšky něco přes 3 metry, či spíše úkryt, který má boční krytou přístavbu (která chrání samotný vstup dovnitř úkrytové kruhovité místnosti), se dvěma vstupy naproti sobě, mezi kterými je průzor, v oblasti Mariánských Hor. Uvnitř kuželovité stavby je zajímavé to, že střecha do špičky je ještě zpevněna jakousi kovovou dírkovanou konstrukci, která směřuje vzhůru, a lavice pro ukrývané jsou po obvodu stěny.
Další podobnou stavbu, menšího rozměru, nalezneme v oblasti Hrušova, nedaleko bývalého Dolu Hubert (Stachanov), kde z ní byl dokonalý rozhled do širokého okolí, pokud není, jako dnes, obklopena náletovou vegetaci. Je kruhová, celá z betonu, stříšku má do kužele, po celém obvodu stavby nalezneme několik průzoru s malou štěrbinou. Zajímavosti této pozorovatelny je to, že se do dnešních dnů zachovaly dvoje betonové dvířka, zaklíněné zeminou a také betonové „ucho“ s trubkovitým prostupem, vedoucím horizontálně nahoru, zřejmě pro ventilaci. Zda byla pozorovatelna využívána i po válce, mi není známo.
Nedaleko této pozorovatelny nalezneme další, která se dá říci, že je německy typizovaná, je to vlastně takový větší Einmannbunker. Úplně stejné stavby se nachází také v Olomouci a další je v Praze – Holešovicích. Je opět kruhová, menších rozměrů, vysoká cca 2 metry, stříšku má mírně sešikmenou kvůli vodě, po obvodu se nachází několik pozorovacích průzorů s úzkou štěrbinou. Vstup do ní je tvořen přístavnou, se stříškou, která přechází a je spojena s kruhovým tubusem, v jeden celek. Do malinké přístavby se dalo dostat z obou stran a z ní pak do samotného interiéru. Za zmínku stojí to, že v minulosti stála, v areálu dnes již neexistují chemičky v Ostravě – Hrušově. V roce 2020 – 2021 se zde začaly stavět budoucí skladovací haly, jak pozorovatelna dopadla a jestli ještě stojí, netuším.
Naproti tomu pozorovatelna, kterou nalezneme kousek od ZOO, na ulici Lichá, u bývalého dolu Jan, je stavěná celá z cihel, stropní deska, je kvůli odolnosti z betonu. Je obdélníkového tvaru, na každé straně pozorovatelny je jeden široký průzor. Vnitřek je rozdělen na dvě části, které jsou oddělené mezi sebou zídkou a dalším vstupem. V jedné jsou tři průzory a druhá část je vlastně vstupní chodbička (či prostor), ze které se dostaneme dále dovnitř. Venku u vstupu, na zdi nalezneme nepatrné panty. Dovnitř jsem nevstupoval, objekt bývá odhadem, dle nepořádku kolem, asi často obýván bezdomovci. Dle knihy J. Doupala – Pozorovatelny CO, se dá usuzovat a také ji tam zařazuje, že pochází z období 2. světové války.
Úplně náhodou se mi podařilo nalézt a nafotit pozorovatelnu na střeše, dnes rekonstruovaných ostravských městských jatek, aniž bych si ji po ty léta, kdy jsem chodil kolem, někdy všiml. V současné době, již nestojí, byla zničena při bouracích pracích. Konstrukčně šlo o čtvercovitou stavbu, kdy se v každé stěně nacházel pozorovací průzor a v místě vchodu, šlo o průzory dva, dá se usuzovat a vizuálně to tak vypadalo, že mířily na čtyři světové strany. Stříška byla rovná a mírně pozorovatelnu přečuhovala, dá se předpokládat, že byla i mírně sešikmená, kvůli dešťové vodě. Je stavebně hodně podobná pozorovatelně, která se nachází na střeše budovy, naproti východu, z opavského vlakového nádraží.
Kromě toho, že pozorovatelny nalezneme na různých střechách nebo vyvýšených místech, jdou nalézt i uvnitř továrních hal, kde se zřejmě octly až po celkovém zastřešení. Příkladem je hala rourovny NH Ostrava (dnes Liberty Ostrava), kdy se závod číslo 15, začíná stavět ještě za války a do konce války je ve fázi rozestavěnosti asi z poloviny. Pravidelná výroba se zde začíná rozjíždět až v roce 1949. Pozorovatelnu, kterou najdeme uvnitř haly má jenom dva průzory, kdy jeden míří na sever a druhý na východ. Vstup do objektu je řešen mříží, nad vstupem je oblé betonové zastřešení. Kdy přesně byla pozorovatelna postavena, se dá jen odhadovat.
Hodně známá pozorovatelna se nachází na střeše rohového domu, na křižovatce ulic Ruská a Závodní, nedaleko zimního stadionu, kde hrají své domácí zápasy hokejové Vítkovice. Je tvořena jednou pozorovací místnosti, která má být v dobrém technickém stavu, na obvodu zvenku jde vidět několik zaslepených průzorů. Dnes je využívaný prostor na telekomunikační a datová spojení. Za války se zde mělo nacházet pozorovací místo protivzdušné obrany. Obecně se léta tvrdí a je mezi lidmi rozšířeno, že je německého původu, avšak mi trochu připomíná pozdější pozorovatelny CO, které nalezneme ve věžích na Velkém strahovském stadionu, v Praze, kde se konaly v minulosti Spartakiády.
Pokud pojedeme někdy tramvají z centra Ostravy, směrem na Hranečník, je možné za ostravským hradem, po levé straně spatřit jakousi pískovcovou skálu. Když je vegetace v klidu, lze si i všimnou jakéhosi cihlového obložení a vstupu do podzemí, co to přesněji je, se vedou léta diskuse, zda je to důlní dílo, či protiletecký kryt nebo obojí dohromady. Vlevo od této stavby je ke stráni přilepená menší betonová pozorovatelna, je to vlastně jen monolit, kde jsou vstupy z obou stran a uprostřed je pozorovací průzor, který vede směrem na jih. Zda se dalo, v minulosti, z této stavby dostat nějak do nedalekého podzemí, je věc stále otevřená.
Kromě těchto několika nalezených staveb, je v Ostravě celá řada protileteckých krytů z doby 2. světové, případně pozorovatelny a protiatomové kryty Civilní obrany, z dob tzv. Studené války, které jsou rozeseté po celém území města, a dá se říci, že skoro pod každým domem nebo tovární halou.
Použité podklady:
– archív a web autora www.opevnovani.cz
– tipy a lokality čtenářů webu
– http://www.krasnaostrava.cz/petr-belosicky-pozorovatelny-na-uzemi-mesta-ostravy-archiv-bulletinu-1-2022/